top of page
JAROSLAV KMENTA
(*16. 2. 1969)
Původně jsem chtěl být fotbalovým trenérem. Ale už během studií na gymnáziu se ve mně probudila touha psát a dělat noviny. A později jsem se vzhlédl dokonce v investigativní žurnalistice.
Ve svých dvaceti letech v roce 1989 jsem začal vydávat zpravodaj Občanského fóra v mém rodném Nymburce. Ale opravdovou kariéru novináře jsem zahájil v roce 1991 v agentuře ČTK. Nejvíc času jsem strávil v Mladě frontě DNES – celkem 17 let. Odešel jsem až v roce 2013, kdy noviny koupil oligarcha Andrej Babiš. Tuto událost přirovnávám k 11. září v novodobých dějinách českých médií. Rok nato jsem se spolu s několika kolegy stal zakládajícím členem nezávislého časopisu Reportér.
Knihy, které píši od roku 1998, si vydávám ve vlastním nakladatelství. Věnuji se zejména politickým kauzám, špionáži a světu mafiánů. Také jsem podepsán pod několika filmy či seriály, buď jako autor námětu nebo spoluscenárista.
Říkám o sobě, že jsem tak trochu pako, protože svou prací žiju a dělám ji na maximum. Bohužel i to si vybírá svou daň – fotbalového trenéra už bych dnes dělat nemohl.
ČASOVÁ OSA
1972
Narodil jsem se 16. února 1969 v Nymburce. Na fotografii slavím třetí narozeniny.
1980
Napsal jsem do týdeníku Československé televize článek o Velké vlastenecké válce. Editoři asi tehdy museli můj dopis hodně zkrátit a upravit pro potřeby doby. Pamatuji si jen, že jsem byl z válečných záběrů v televizi opravdu otřesený, a tak jsem v jedenácti letech napsal, co jsem měl na srdci… Za to, že si mohu svůj první text připomenout, vděčím kamarádově dceři, která ho při hledání jiných podkladů pro své studium našla v archivu časopisů v Národní knihovně
1987
Odmaturoval jsem na nymburském gymnáziu. Od učení jsem si občas odskočil k fotbalu.
1989
V prosinci 1989 jsme s kamarády z vysoké školy přišli debatovat na nymburské gymnázium o politických změnách. Vyzývali jsme učitele, aby i tady založili OF. Já jsem ten v bílé šále a v šíleném svetru zastrčeným v kalhotách.
Foto: Vladimír Kvíz
1991
Promoce na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudoval jsem obor Učitelství pro první stupeň ZŠ. Nikdy jsem v tomto oboru ale nepracoval. Ještě ten samý rok jsem nastoupil do agentury ČTK. Vzpomínám si, jak jsem byl na konkurzu nervózní. Neuměl jsem psát na stroji, a proto jsem tehdy odcházel (úplně zpocený) jako jeden z posledních.
1993
1990
V roce 1990 jsem začal pod hlavičkou Občanského fóra vydávat Zpravodaj OF. Tehdy jsem sice ještě studoval na vysoké škole, ale listopadová revoluce mě vrhla do víru událostí. V prvních komunálních volbách demokratického Československa jsem kandidoval do městského zastupitelstva v Nymburce. Přestože jsem byl zvolen, po několika měsících jsem odešel, abych se mohl věnovat žurnalistice.
1994
První velká kauza Pouštní horečka vyšla v MF Dnes. U amerických vojáků z Války v Perském zálivu se objevovali mnohdy až záhadné zdravotní problémy, přitom v Česku nebylo známo, že by se kdy veteráni s obdobnými nemocemi potýkali. Tedy do té doby ne veřejně... Kniha Pouštní horečka vyšla až v roce 1999 – vlevo nakladatel a veterán Peter Želinský, vpravo u mikrofonu plk. Ján Valo, bývalý velitel čs. protichemického praporu.
Od roku 1993 jsem pracoval sedm let v deníku Mladá fronta DNES.
2000
Na stáží investigativní žurnalistiky ve Spojených státech jsem byl ještě v době, kdy jsem ještě pracoval v MF DNES. Víc jak měsíc jsem ještě s dalšími čtyřmi vybranými novináři z ČR cestoval po redakcích ve Washingtonu, New Yorku, Miami, St. Petersburgu a v Des Moines ve státu Iowa.
1997
Odhalil jsem tajné konto ODS ve Švýcarsku. Pár dní nato padla Klausova vláda.
2001
Od roku 2000 jsem pracoval v jiných médiích – postupně prošel Zemskými novinami, deníkem Super, deníkem Impuls a časopisem Instinkt. Za tu dobu jsem například v roce 2001 pořídil v Iráku rozhovor s palestinským teroristou Mohamedem Abbásem, který utekl do Bagdádu poté, co unesl italskou výletní loď Achille Lauro. Mým hlavním úkolem cest do Iráku však bylo vypátrat příčinu nemocí války z Perského zálivu.
2003
Návrat do Mladé fronty DNES. Začala nejproduktivnější část mého novinářského života. Na snímku z pořadu České televize Krásný ztráty s moderátorem Michalem Prokopem.
2005
Pořídil jsem rozhovor s uprchlým zločincem Radovanem Krejčířem na dalekých Seychelách. Později jsem o něm napsal tři knihy v sérii Padrino Krejčíř.
2009
Poslanci přijali kvůli knize Kmotr Mrázek II – Krakatice tzv. náhubkový zákon. Zákon zakazující zveřejňování odposlechů. Poměrně přesně vystihli situaci i tvůrci z časopisu Instinkt, kteří mě nafotili do projektu fotoreportáží se skupinou Chinaski. V jejich písni Slovní pyrotechnika se praví: "Jsem za dementa, za všechno může Kmenta."
2011
Vyšla kniha Michala Viewegha Mafie v Praze, kde jsem se stal tak trochu předlohou pro hlavního hrdinu – novináře, který odhaluje zákulisí špinavostí v pražské politice.
2005
Odhalil jsem majetkové nesrovnalosti tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Tři měsíce nato musel rezignovat. Foto: Mafra
2005
V roce 2005 jsem založil vlastní nakladatelství JKM a jako první titul v něm vydávám knihu Český špion Erwin van Haarlem. Václava Jelínka, který působil ve Velké Británii pod identitou Nizozemce van Haarlema, můžete na fotografii vidět vlevo. Vpravo pak stojí generál a bývalý šéf československé a české rozvědky Radovan Procházka, který Jelínka alias Haarlema zachránil z britského vězení. Foto: Mafra
2010
Získávám cenu Karla Havlíčka Borovského. Foto: Mafra
2014
Stál jsem u zrodu nového časopisu Reportér, který založil Robert Čásenský, můj dlouholetý kolega a šéf z MF DNES – na fotografii ve žlutém svetru. Mezi další zakládající členy Reportéra patří Martina Riebauerová (vlevo), Adéla Dražanová a Michal Musil.
2013
Po 17 letech strávených v MF DNES jsem se z ní rozhodl odejít, protože vydavatelství MAFRA skoupil Andrej Babiš. Bylo pro mě nepřípustné, aby noviny vlastnil oligarcha. Dlouhou dobu se mnou nekomunikoval – až jednou, jak můžete vidět na fotografii z roku 2017, jsem ho nepříjemně překvapil na nymburském náměstí, kam přijel v rámci kampaně voleb do Poslanecké sněmovny.
2015
Dva roky poté, co byl natočen film Příběh Kmotra na motivy mé trilogie Kmotr Mrázek, jsem se podílel na scénáři k dvoudílnému filmu Gangster Ka o uprchlém Krejčířovi. Tohoto zločince si ve filmu střihl Hynek Čermák.
2018
Stal jsem se Čestným občanem mého rodného města Nymburk. Považuji to za velkou poctu, protože se jedná o nejvyšší ocenění, které můžete od radnice dostat.
2019
Obdržel jsem novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2018.
2019
Z textů uveřejněných v Reportér magazínu považuji kromě těch o Zemanovi a Babišovi za nejcennější ten o vzniku Okamurovy strany SPD. Reportáž pomohla otevřít oči mnoha lidem a stala se zároveň vzorem kvalitní novinářské práce pro další zahraniční média. Na fotografii podepisuji pro čtenáře v redakci Reportéra knihy Rudý Zeman a Boss Babiš.
2022
Podepsal jsem smlouvu s americkou streamovací televizí Netflix na zfilmování mé knihy Český špion Erwin van Haarlem. Průběžně také jezdím na besedy po celém Česku – na fotografii v brněnském kině Scala v roce 2020.
bottom of page