Ptáte se aneb Kmentův dotazník
Co rád čtete?
Nejraději čtu faktografické knihy. Třeba od Paula Johnsona. To jsou pecky.
Jakého českého a zahraničního spisovatele máte nejraději?
Z českých asi Zdeňka Svěráka. Jeho Povídky jsou naprostý skvost. A ze zahraničních nejraději sáhnu po Fredericku Forsythovi.
Co říkáte takovým velikánům, jako jsou Joanne Rowlingová a Dan Brown?
Perfektní práce. Až si říkám, že tohle nedokáže napsat jeden člověk. Na to musí mít tým lidí. Hrozně mě bavilo číst své dceři na dobrou noc Harryho Pottera. Nevím, jestli jsem to četl víc kvůli dceři, nebo kvůli sobě.
Jakou muziku rád posloucháte?
Mám rád skoro všechno. Pouštím si pop, rock, ale i vážnou hudbu.
Máte oblíbeného zpěváka, zpěvačku či skupinu?
To se střídá. Vyrůstal jsem na Elánech, Marice Gombitové a Mekky Žbirkovi. Teď už asi pět let miluju britskou kapelu Coldplay a z českých samozřejmě Chinaski. A hrozně rád poslouchám taky Linkin Park. To je kapela budoucnosti. A taky Kryštofy.
Koukáte se na SuperStar?
Občas jo. Fandil jsem Anetě Langerové a Martině Balogové. Teď v té nejnovější Česko-Slovenské SuperStar mě úplně dostal Martin Chodúr a už několikrát jsem s dcerou poslal hlas úžasné Monice Bagárové.
Máte nějaký oblíbený film?
Jo. Když se chci uklidnit a odreagovat, tak si doma pustíme Lásku nebeskou. Boží film. Tak dvakrát za rok ho určitě zkoukneme.
Jinak mám ve své filmotéce samozřejmě všechny díly Kmotra nebo novější detektivky Skrytá identita, Veřejný nepřítel číslo 1 či Americký gangster.
Sportujete?
Teď už moc ne. Nemám tolik času. Ale zamlada jsem hrál fotbal. Na hřišti jsem byl skoro pořád. Dával jsem góly. Byl jsem útočník. Taky jsem byl o dost hubenější.
Komu fandíte ve fotbale?
Kdysi Spartě – kvůli Ivanu Haškovi. Jinak Brazílii. To jsou ďáblové.
A v hokeji?
Naší reprezentaci.
Co rád jíte?
Když přede mne postavíte rizoto, tak ho sním ráno i večer. To je moje nejoblíbenější jídlo. Kamarádi z práce si ze mě dělají srandu. Když přijdeme do restaurace a mají tam rizoto, tak už mi ho objednávají, aniž bych cokoli řekl. A od mládí miluju brambory na paprice. Obyčejné jídlo. Jenže manželka mi ho nechce dělat, protože jsem – já blbec – jednou řekl, že maminka to dělala trochu jinak…
Co pijete? Pivo, nebo víno?
Obojí. Ale spíš jsem pivař.
Máte radši kočky, nebo psy?
Kočky. Jednu máme doma. A dvě další k nám chodí od sousedů na návštěvy. Baví mě je pozorovat. Manželka mi říká, že jsem kočičí psycholog.
Co jste chtěl dělat, když jste byl malý?
Chtěl jsem být popelářem. Hrozně mě bavilo, jak funguje to jejich auto. Pak jsem chtěl být fotbalovým trenérem a pak už jen novinářem.
Jaké jste měl známky ve škole?
Třeba v osmé třídě jsem měl samé jedničky. Ale pak už to byl spíš průměr. Myslím, že není důležité být šprt, ale látku pochopit a být všestranný.
Jste spíš klidný, nebo tak trochu nervák?
Nemám rád spory. I když se do nich vzhledem k povaze mé práce občas dostávám. Jsem spíš klidný. Ale když mě něco rozčilí, umím to dát najevo. Doma i v práci mi říkali, že udělám takový „zlý oči“, a to už vědí, že je zle. Ale zlobit se neumím. Za pár hodin mě to přejde.
Co musí novinář umět, aby byl dobrý?
Musíte být dobrý stylista, nesmíte mít základní problémy v češtině. Musíte umět rozmluvit lidi, mít analytické myšlení a být odolný vůči stresu.
Udělal jste někdy nějaké chyby?
Udělal. Každý je jen člověk. Pokud se opravdu stane chyba, měl by se člověk omluvit. To se v novinařině stává. Není předností nepřiznat chybu. Naopak.
Z jaké kauzy máte největší radost? Co se vám podle vás nejvíc povedlo?
Hodně lidí si myslí, že na prvním místě řeknu bytovou kauzu Stanislava Grosse, kdy padl premiér. Ale já si nejvíc vážím toho, že jsem dokázal pořídit rozhovor s iráckým špionem Al Aním, který byl podezříván ze styků s teroristou Mohamedem Attou.
Čeho byste chtěl ještě dosáhnout?
Já o tom tak nepřemýšlím. Můj šéf mi jednou říkal, že se vlastně už nemám, kam vyvíjet. „Napsal jsi stovky článků, politici se tě bojí, padl kvůli tobě premiér, napsal jsi bestsellery. Už jsi dosáhl všeho,“ říkal mi. Ale ono je pořád na čem pracovat. Chtěl bych zhubnout, naučit se pořádně anglicky a napsat ještě dvě tři zajímavé knížky a zkusit filmové scénáře.
Budou nějaké vaše knížky zfilmované?
Teď právě jednáme o Kmotrovi Mrázkovi. To by mohl být úžasný film. A s britskými filmaři už dva roky pracujeme na zfilmování Českého špiona Erwina van Haarlema. To je opravdu látka pro Hollywood.
Co říká na vaši práci rodina?
Manželka si od toho dělá odstup. Z knížek četla Pouštní horečku a Českého špiona. Kmotrů se zatím bojí. Obě děti se ale o mou práci zajímají. Mladší dcera dokonce už párkrát sama navrhla pár povídek a sešila je sešívačkou. A můj syn teď napsal tak vtipný sloh do školy, že jsme se z toho doma popadali za břicho. Dostal jedničku a pochvalu. Přitom to se mnou vůbec nekonzultoval.
Otázky byly sestaveny na základě dotazů, které mi kladete na besedách, nebo posíláte v dopisech či mailech.