kmenta.cz

Desatero investigativní žurnalistiky

Bez zkušeností to nejde. Investigativním novinářem se nerodíte. Ani se jím nestáváte v den, kdy nastoupíte do redakce. Skutečným investigativním novinářem se člověk stává třeba až za deset let své praxe. Až nabude zkušenosti, získá zdroje, přehled a patřičné dovednosti. Je to běh na dlouhou trať.
Musí být důsledný. Ten, kdo chce takovou práci dělat, musí být vytrvalý a důsledný. Když otevřete nějaký problém a po třech článcích od toho odejdete, nikdy nepřijdete na podstatu problému. Bez toho, že se čas od času ke kauze vrátíte, zeptáte se na stav vyšetřování nebo prověříte nové okolnosti, to nejde. Přinutíte tím úřady, aby se o případ víc zajímaly nebo důkladněji vyšetřovaly.
Umět jednat s lidmi. Kvalitní informace nezískáte po telefonu, ani si je nepřečtete v mailu. Tedy většinou. Důležité je mluvit s lidmi. Sednout si s nimi na kávu nebo na čaj. Vyzpovídat je. Umět s nimi jednat.
Bez zdrojů to nejde. Novinář musí být schopen si ověřit citlivé a příliš nedostupné informace. Je nutné si vytvořit síť kvalitních a důvěryhodných kontaktů. Trvá to léta. A protože se i oni často na svých pozicích v práci mění, musíte to stále a stále opakovat…
Mít skvělého šéfa. A ještě lepšího šéfredaktora. Bez dobré rady a pocitu opory taková práce nejde dělat. Investigativní reportér nemůže být sám voják v poli. Musí se o své práci poradit se šéfy, sdělit jim důvody, proč zrovna do téhle kauzy jít. Nemít před nimi žádné tajnosti. Jen tak můžete v redakci fungovat. Je to i o důvěře. Často se stává, že se pak stanete terčem útoků – politici vás začnou napadat, že jste placený agent konkurence, že jste se nechali uplatit a podobně. Šéfredaktor a váš bezprostřední šéf se za vás musí umět postavit – pokud od samého začátku vědí, že jste opravdu nepochybili.
Umět využívat otevřené zdroje. Na nejmenovaných zdrojích kauzu nepostavíte. Musíte umět využívat zákon o svobodném přístupu k informacím. Musíte trvat na tom, aby vám úřady patřičné informace a dokumenty, které dát mohou, skutečně poskytly. Musíte umět využívat databáze obchodních či soudních rejstříků nebo katastr nemovitostí.
Umět zasadit věci do kontextu. Samotné zjištění, že třeba náměstek policejního prezidenta byl důstojníkem StB, nemusí mít takovou váhu. Ale když si uvědomíte, že nový náměstek přišel do funkce v době, kdy resort vnitra řídil ministr Ivan Langer, který bojoval proti estébákům, můžete tím otevřít netušený politický problém…
Nebát se politiků a státních úředníků. Neustále od nich žádat vyjádření, stanovisko, rozhovor. Jsou to lidé placení státem, tedy z našich daní, a i proto by měli být více kontrolováni. Je to ve veřejném zájmu.
Být přísní, ale zároveň korektní a objektivní. Pokud usvědčujete někoho z nekalého chování, věřte, že vás takový člověk v tu chvíli nenávidí. A nejraději by vás zabil. Ale pokud máte pravdu, jste korektní a objektivní, tak věřte tomu, že až vychladnou emoce, i ten potrefený člověk si to později sám uvědomí. (Často se mi stává, že takoví lidé mě sami pozvou na kávu a rádi si to v klidu vyříkají, nebo pošlou přání k Vánocům…)
Jít štěstíčku naproti. Tento výrok jsem si půjčil z aféry fotbalové korupce. Ale myslím to tak, že když jdete poctivě za svým cílem, děláte svou práci svědomitě a dobře, na velkou kauzu dříve nebo později určitě narazíte.